Cíl putování – Petrohrad

Na konci června se po půlroku příprav, které zahrnovaly vyřizování cestovních pasů, víza do Ruska, přesný plán cesty, seznam věcí ke stanování i vhodného oblečení na 12 dnů podle pravidla „můžeš mít jen tolik zavazadel, kolik najednou uneseš“, se žáci naší školy společně s gymnazisty z Rožnova p. R. a žáky obchodní akademie z Č. Těšína vydali autobusem přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko do Ruska.

Nocování ve stanech začalo u Mazurských jezer, pokračovalo třeba v campu na břehu Baltu, taky v církevním táboře Gideon, u farmáře na louce, pod sosnami u Čudského jezera, jen v Petrohradě v hostelu (pro některé konečně zase postel). Prostě romantika, kterou stoprocentně zažili poprvé. Šplouchání moře, hvězdná obloha, bílé noci. A co teprve všechny ty památky a přírodní krásy Pobaltí – hrad Rakvere, vodní hrad Trakaj, geografický centr Evropy, Hora křížů, Riga, Talin, Vilnius. Hranice s Ruskou federací tam i zpět, to je lahůdka. Se všemi věcmi k pasové kontrole, celní kontrole a čekání na prošmejdění autobusu celníky i psíkem s výcvikem na hledání drog. Čekáte hodinu, dvě, tři, čtyři… A pak zlaté sochy a desítky fontán v Petrodvorci, jantarová komnata v paláci v Puškinu, starobylý Novgorod, Pskov, v Petrohradu galerie Ermitáž, Petropavlovská pevnost, Piskarevský hřbitov, Aurora – to je jen zlomek toho, na co budou účastníci vzpomínat. Úžasné bylo počasí, protože jsme nezmokli, nikdo se nezranil a nálada byla veselá, přátelská. Žáci si procvičili znalosti zeměpisu, jazyka, viděli přírodu našich sousedů, život v dědinkách i velkoměstech, dýchali atmosféru historie i dneška.

Prostě znovu se potvrdilo (protože jsme zájezd organizovali již šestkrát), že člověk nepotřebuje ke štěstí a pohodě mnoho. Určitě se všem po daleké Rusi zasteskne a nikdy nebudou litovat této neocenitelné zkušenosti.

PhDr. Ludmila Bělíková